Všeobecná etická teorie a profesní etika záchranáře
Etika je filozofická disciplína, která zkoumá morálku nebo morální konání a jeho normy.Je disciplínou praktické filozofie, která se zaobírá lidským konáním a tvorbou.
Samotný pojem etika pochází z řeckého ethos, které vyjadřuje povahový rys, zvyk, obyčej, způsob myšlení, či postoje jednotlivců a skupin. Člověk vytvořil etiku jako filozofickou disciplínu na zkoumání toho, co je pro něho v praktickém životě nesmírně důležité, na zkoumání morálky. Je to historicky a kulturně podmíněný souhrn hodnotících soudů, zvyků, názorů, ideálů, pravidel, institucí a norem, jimiž se lidé řídí ve svém praktickém mravním jednání v různých kulturách a v různých dobách. Je to také samostatná mravní praxe. Schopnost člověka reflektovat a řídit se svým svědomím, posuzovat činy své i druhých z hlediska dobra a zla. Morálka – odvozena od slova mos–mrav, zvyk obyčej řád, pravidlo, zásada souvisí spíše s praktickým využitím etických zásad.